Prechádzka okolím
Rychnov nad Kněžnou
Rychnov nad Kněžnou leží na 50°09`47,2" severní šířky a 16°16`27,2" východní délky a je okresním městem v Královehradeckém Kraji (východních Čechách). Městem s průměrnou nadmořskou výškou 320 m. n. m. protéká řeka Kněžná, která dala městu část jména. Symbolem města je panna na jelenu, ke které se váže jedna z místních pověstí. Město se často nazývá branou do Orlických hor.
Historie města
Prvním osídlením na místě dnešního Rychnova byla osada při brodu řeky Kněžny a tvrz na vyvýšenině nad ní. První písemné zprávy o Rychnově jsou z poloviny 13. století (konkrétně z roku 1258), kdy byl kraj kolonizován pány z Drnholce. Nové město bylo založeno s pravidelným půdorysem kolem obdélníkového náměstí a s farním kostelem Panny Marie (dnes sv.Havla). Roku 1577 koupil rychnovské panství Burian Trčka z Lípy, který nechal vystavět zámek v údolí říčky Kněžny (dnes je zde pivovar, který funguje jako sodovkárna). Jeden z dalších držitelů panství Kryštof Betengel z Neyenperku nechal postavit kostel Nejsvětější Trojice. Nový zámek byl založen Františkem Karlem Libštejnským z Kolowrat, jehož rod zde sídlil od roku 1640. V Rychnově se vedlo již od 14.století především soukenickým řemeslům, která dosáhla největšího rozmachu v 16.století, kdy se Rychnov nazýval soukenickým. Udělením znaku se roku 1488 stal Rychnov n. Kn. městem. Honosný zámek ve slohu pozdní renesance s pozdější barokní úpravou tvoří dominantu města, bohatého na kulturní památky i historii. Život na počátku našeho století vylíčil ve svých knihách český spisovatel a rychnovský rodák Karel Poláček. Jako okresní město je přirozeným střediskem kulturního a společenského života a malebnou branou do Orlických hor.
Kultura
Mezi významnější akce pořádané každoročně patří Šlitrovo jaro, konané v březnu, které je přehlídkou swingových orchestrů, Poláčkovo léto, konané v červnu či červenci, které přenáší divadelní představení do netradičních prostor (např. zámecké jízdárny, nádvoří zámku, náměstí, zámeckého parku atd.), dále se v Rychnově vždy v červenci koná mezinárodní přehlídka pěveckých souborů Chorus camera. V neposlední řadě musíme zmínit i dlouholetou tradici zářiové Rychnovské osmičky, která je přehlídkou amatérských filmů a videoprogramů. Velmi oblíbený je i Filmový smích, konaný vždy v říjnu, které je setkáním filmových klubů.
Rychnov nad Kněžnou se v poslední době může pochlubit i dalšími kvalitními akcemi, které by mu mohla závidět i mnohem větší města - z těch novějších je určitě nutné zmínit letní Dividílkování.
Rychnov nad Kněžnou má i své vlastní kamenné Pelclovo divadlo, kde své hry představují nejen místní ochotníci, ale i známá profesionální divadla, jako např. Divadlo Járy Cimrmana, Divadelní společnost Josefa Dvořáka atd. Pelclovo divadlo slouží také jako oblíbený taneční sál, na kterém se konají plesy, taneční večery a jiné akce. Samozřejmostí dnešní doby je i Kino, které promítá téměř každý den.
Starý zámek
Východně od dnešního náměstí Karla Poláčka stával od počátku založení města gotický hrad, který byl nahrazen zámkem, postaveným v údolí řeky Kněžné, jehož stavba byla zahájena po roce 1577. První písemná zmínka o založení pivovaru je z roku 1585. Koncem 17. století zámek i s pivovarem vyhořel. V roce 1704 byl obnoven novým majitelem hrabětem Norbertem Leopoldem Libštejnským z Kolowrat, který nechal postavit nové průčelí. Ze starého zámku se zachovalo jen jediné přízemní křídlo.
Nový zámek
S výstavbou zámku se započalo v roce 1670, ale až za Františka Karla Libštejnského z Kolowrat byla v letech 1676 - 1690 postavena barokní jednopatrová čtyřkřídlová budova se čtvercovým arkádovým nádvořím. Za Norberta Leopolda a Františka Josefa Libštejnských z Kolowrat byla kolem roku 1722 přestavěna podle návrhu J.B. Santiniho. Hlavní průčelí zámku bylo rozšířeno a postranní křídla zakončena hranolovitými věžemi, všechna křídla budovy byla ve střední části zvýšena o polopatro, zřízena mansardová střecha a postaveny úřednické budovy. Na barokní kašně je heraldická Kolowratská orlice. Podél severozápadní strany zámku je terasa s francouzskou architektonickou zahradou se dvěma protilehlými pavilóny otevřenými jako sala terrena, s obrazy krajin z 19. století. Na protilehlé jihovýchodní straně v zahradě, je zámecká jízdárna z roku 1727. Na stropě, neseném konzolami, jsou štukové rámy a soudobé malby - bitva na mostě, Kolowratská orlice a mytologické scény. Ze severozápadního křídla zámku vede přízemní krytá chodba ke kostelu Nejsvětější Trojice. Uprostřed chodby je barokní kaple sv. Kříže z počátku 18. století. V současné době je zámek Rychnov nad Kněžnou opět ve vlastnictví Kolowratů a zůstává středem pozornosti všech jeho návštěvníků. V jedné části zámku je umístěna obrazárna a další části slouží expozicím Muzea Orlických hor a Orlické galerii, která zde má stálou expozici malířů. Připomeňme například Vojtěcha Sedláčka, Antonína Slavíčka, Vincence Beneše, Jana Trampotu, Antonína Hudečka, ale i akademického sochaře Karla Hladíka, jehož souhrnné dílo je soustředěno v samostatné galerijní expozici.
Kostel Nejsvětější Trojice a Slavín
Pozdně gotický kostel, původně zasvěcený sv. Kryštofovi, dal postavit v letech 1594 - 1602 Kryštof Betengel pro české bratry. Původně byla u kostela štíhlá gotická věž a socha sv. Kryštofa. V době třicetileté války byl kostel značně poškozen a teprve v roce 1666 ho dal opravit František Karel Libštejnský z Kolowrat. Jeho syn a nástupce Norbert Leopold dal gotickou věž zbořit, odstranit sochu sv. Kryštofa a místo nich dal roku 1713 postavit dnešní barokní průčelí s loretánskou kaplí. Kostel byl zasvěcen Nejsvětější Trojici. V roce 1798 uhodil do kostela blesk, shořela střecha a zřítila se kostelní klenba. Teprve v letech 1838 - 1843 dal František Antonín Libštejnský z Kolowrat kostel opravit podle plánů arch. Františka Pavíčka. Kostel je jednolodní, obdélníkový, s pětiboce uzavřeným presbytářem, zevně obestavěným sakristií, s oratoří a emporou po stranách. Ve středu monumentálního západního průčelí je vestavěna obdélníková loretánská kaple, která má deskový kazetový strop z roku 1714 a je zdobena nástěnnými malbami. Zařízení kostela je novogotické z první poloviny 19. století. Na hlavním oltáři je obraz Nejsvětější Trojice se sv. Petrem a Pavlem od L. Lippariniho z Benátek. Na predelle jsou obrazy českých světců a Krista od J. Hellicha z roku 1842, na bočních oltářích obrazy sv. Františka Serafinského a sv. Rozálie od Dittenbergera z roku 1843. Na kazatelně jsou obrazy apoštolů od J. Hellicha.
Za kostelem Nejsv. Trojice, v místě zvaném Slavín, stával gotický hrad. Zde dal postavit Norbert Leopold Libštejnský z Kolowrat piaristickou kolej. Stavbu zahájil v roce 1714 a teprve po jeho smrti v roce 1724 byla dokončena. V roce 1918 vyhořela spolu s částí kostela. Na jejím místě je pamětní kámen, po jehož stranách jsou busty Anatola Provazníka, O. Vaňorného, V. Vycpálka a Karla Poláčka.
Zámecká obrazárna
Je umístěna na zámku v Rychnově nad Kněžnou, byla zpřístupněna veřejnosti roku 1955. Obsahuje přes 400 děl převážně ze 17. a 18. století, hlavně podobizny a lovecká zátiší. Výjimečný význam má především proto, že zde převládá umění místní, práce českých malířů nebo malířů cizích, dočasně působících v Čechách, kteří se přizpůsobovali domácím tradicím. Vedle Rubense tu najdeme Škrétu, rychnovského rodáka Vocáska, Antonína Machka, Hellicha a mnoho dalších zvučných jmen.
Kostel sv. Havla
Kostel byl postaven v druhé polovině 13. století. Byl restaurován pseudogoticky v roce 1893. V průčelí jsou zazděny náhrobky z let 1522, 1573, 1605, 1648 a 1713. Na opěráku presbytáře je umístěna pamětní deska B. Balbína od J. Moravce z roku 1938. Obraz sv. Havla na hlavním oltáři ze šedesátých let 18. století je přisuzován J.M. Kremser-Schmidtovi (opraven v roce 1847 L. Brunerem a v roce 1917 P. Majorem). Na levém oltáři je pozdně gotická socha Madony z doby kolem roku 1480 a obraz P. Marie Růžencové od J. Umlaufa, pod kruchtou socha sv. Jana Nepomuckého, barokní, z doby kolem roku 1740. U kostela je pseudogotická zvonice z let 1870 - 1871.
Zvon Kryštof
Zvonice se nachází východně od kostela Nejsvětější Trojice, je renesanční, čtyřboká, z roku 1604. Ve zvonici je zavěšen zvon Kryštof. Ten byl ulitý v roce 1602, jeho váha je 140 centů = 7 tis. kg a průměr v nejširší části věnce je 197 cm. Zhotovil jej Jan Benešovský z Moravské Třebové. Je v pořadí třetím největším zvonem v Čechách, je skvěle vyzdoben reliéfy s figurálními motivy a jeho hlas je nezapomenutelný. Na zvonici je umístěna pamětní deska Jiřímu Rychnovskému, který byl varhanním mistrem a skladatelem doby renesanční. Žil v letech 1540 - 1616. Pamětní deska je dílem Zdeňka Kolářského.
Radnice
Radnice se nachází na Starém náměstí. V těchto místech stávala radnice dřevěná, která před rokem 1653 do základů vyhořela i s městským archívem. Nová radnice, rovněž dřevěná, byla zbořena na konci 18. století. Nynější klasicistní jednopatrová budova radnice byla postavena v letech 1800 - 1804 J. Najmanem. Původně měla podloubí, které bylo zbořeno v šedesátých letech 19. století. Ve sklepích radnice byla v době útrpného práva mučírna. Nad hlavním vchodem je umístěna pamětní deska M.D. Rettigové, která zde v roce 1825 napsala Domácí kuchařku.
Hřbitovní kaple Proměnění Páně Krista
Původně dřevěná kaple z roku 1557, výrazně utrakvistického a poměrně vzácného zasvěcení, zbořena roku 1864. Nynější kaple postavena v novobyzantském slohu v letech 1865 - 1868 podle plánů Aloise Turka, na půdorysu řeckého kříže s půlkruhovou apsidou. Stavba zevně i zevnitř bohatě zdobena, obrazy jsou od J. Hellicha, sochy od F. Heidelberga podle modelů A. Poppa z roku 1866.
Židovská synagoga
Židovská synagoga z roku 1782 je v současné době nově opravena a využívána jako Památník Karla Poláčka, spisovatele, který se v Rychnově nad Kněžnou narodil, žil a věnoval mu i většinu svých děl a zároveň jako Židovské muzeum Podorlicka.
Židovský hřbitov
Židovský hřbitov byl založen údajně v roce 1588, nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1690. Zvláštností rychnovského hřbitova je neobyčejně bohatá plastická výzdoba náhrobků z 2. poloviny 18. století. Celkem se na hřbitově dochovalo přes 360 náhrobních kamenů. Poslední pohřeb tu byl uložen v roce 1938.
Přírodní park Včelné
Obsahuje zhruba 400 druhů cévnatých rostlin. Součástí přírodního parku je Ivanské jezero zbudované v letech 1906-1907. Přehradní hráz je 82m dlouhá a 7m vysoká a pojme 360.000hl vody. Přírodní rezervací protéká Javornický potok, leží tu městské koupaliště, v letovisku Studánka bylo již od 17. století několik pramenů využíváno k léčení a později bylo letovisko využíváno jako klimatické lázně. Ve Včelném je vybudováno spousta značených stezek pro turisty i cyklisty s lavičkami i altánky.