Prechádzka okolím
Zámky
Zámky
Starý zámek
Východně od dnešního náměstí Karla Poláčka stával od počátku založení města gotický hrad, který byl nahrazen zámkem, postaveným v údolí řeky Kněžné, jehož stavba byla zahájena po roce 1577. První písemná zmínka o založení pivovaru je z roku 1585. Koncem 17. století zámek i s pivovarem vyhořel. V roce 1704 byl obnoven novým majitelem hrabětem Norbertem Leopoldem Libštejnským z Kolowrat, který nechal postavit nové průčelí. Ze starého zámku se zachovalo jen jediné přízemní křídlo.
Nový zámek
S výstavbou zámku se započalo v roce 1670, ale až za Františka Karla Libštejnského z Kolowrat byla v letech 1676 - 1690 postavena barokní jednopatrová čtyřkřídlová budova se čtvercovým arkádovým nádvořím. Za Norberta Leopolda a Františka Josefa Libštejnských z Kolowrat byla kolem roku 1722 přestavěna podle návrhu J.B. Santiniho. Hlavní průčelí zámku bylo rozšířeno a postranní křídla zakončena hranolovitými věžemi, všechna křídla budovy byla ve střední části zvýšena o
polopatro, zřízena mansardová střecha a postaveny úřednické budovy. Na barokní kašně je heraldická Kolowratská orlice. Podél severozápadní strany zámku je terasa s francouzskou architektonickou zahradou se dvěma protilehlými pavilóny otevřenými jako sala terrena, s obrazy krajin z 19. století. Na protilehlé jihovýchodní straně v zahradě, je zámecká jízdárna z roku 1727. Na stropě, neseném konzolami, jsou štukové rámy a
soudobé malby - bitva na mostě, Kolowratská orlice a mytologické scény. Ze severozápadního křídla zámku vede přízemní krytá chodba ke kostelu Nejsvětější Trojice. Uprostřed chodby je barokní kaple sv. Kříže z počátku 18. století. V současné době je zámek Rychnov nad Kněžnou opět ve vlastnictví Kolowratů a zůstává středem pozornosti všech jeho návštěvníků. V jedné části zámku je umístěna obrazárna a další části slouží expozicím Muzea Orlických hor a Orlické galerii, která zde má stálou expozici malířů. Připomeňme například Vojtěcha Sedláčka, Antonína Slavíčka, Vincence Beneše, Jana Trampotu, Antonína Hudečka, ale i akademického sochaře Karla Hladíka, jehož souhrnné dílo je soustředěno v samostatné galerijní expozici.
Zámek Častolovice (9 km)
Zámek Opočno (22 km)
Areál opočenského zámku je 
jedinečným souborem památek, dokládajících způsob života, vkus i myšlení části české společnosti v průběhu pěti století.
Pro svoji historickou i uměleckou hodnotu byl zámek prohlášen národní kulturní památkou.
Zámek Nové Město nad Metují (26 km)
V roce 1501 nechal postavit Jan Černický z Kácova na místě dnešního zámku gotický hrad. Po požáru v roce 1526, kdy byl hrad poničen se o opravu postaral rod pánů z Pernštejna. Pánové ze Štubenberka ve druhé polovině 16. stol. přestavěli hrad v renesanční zámek. V letech 1651-1660 proběhla ranně barokní přestavba, kterou uskutečnili italští stavitelé, Carlo Lurago a Domenico Rossi...
Zámek Doudleby nad Orlicí (7 km)
Zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí v místech, kde již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Roku 1562 koupil doudlebské zboží Mikuláš starší z Bubna.
Zámek Potštejn (10 km)
Zámek otevřen pro veřejnost, k shlédnoutí historické interiéry s použitím původního nábytku a obrazů šlechtických rodů Chamaré a Dobřenských. Návštěvníci se mohou také těšit na nově zrekonstruovaný mramorový sál se vzácným rokokovým stropem a kapli Nejsvětější Trojice.
Zámek Kostelec nad Orlicí (11 km)
Nový zámek v Kostelci nad Orlicí z první poloviny 19. století náleží k významným stavbám empíru v České republice.
Zámek Žamberk (21 km)
R.1568 Karel Žampach postavil na místě zámku dům. V r.1575 Mikuláš z Bubna postavil renesanční zámek. R.1668 František Adam z Bubna barokně upravil. R.1809 Verian Alfred Windischgrätz modernizoval rokokově. Poč.20.stol. Otakar Parish upravil secesně.
Zámek Černíkovice (10 km)
Původní tvrz vystavěl po roce 1558 Matyáš Dobeč z Olbramovic, po jehož smrti a několika různých majitelích, z Žerotína, Trčkové z Lípy, z Lammersdorfu, získal černíkovické panství František Antonín Libštejnský z Kolowrat, který v letech 1822 – 1825 nechal původní renesanční stavbu přestavět v empírovém stylu na dnešní zámek. Do roku 1945 složil zámek jako letní sídlo rychnovských Kolowratů, později v něm byl umístěn Ústav sociální péče o mládež, který zde fungoval do r. 2001. Poté byl v restituci vrácen původním majitelům.